Tomáš Vandas a svoboda

vandasS pobavením jsem si přečetl rozhovor s vůdcem neonacistické Dělnické strany Tomášem Vandasem v časopise Instinkt. Ten byl pro Milana Šímu, který na stránkách časopisu vede seriál rozhovorů ” Bez obalu”, skutečně lehounkým soustem.

Tomáš Vandas v rozhovoru uvádí, že není proti demokracii jako takové, ale že u nás nyní žádná není, jelikož není svoboda a zejména svoboda  slova. Milan Šíma opáčil, že jak je možné, že dle Vandase není svoboda, když shromáždění a pochody jeho strany nejsou zakazovány a řečníkům na demonstracích není zakázáno hovořit, ani nejsou za své projevy na těchto demonstracích postihování. Vandas na to reagoval, že omezení práv na svobodu slova spatřuje v tom, že je jim zamezezen přístup do médií. Šíma opět pohotově reagoval tím, že o jakém zamezení mluví, když právě teď probíhá rozhovor pro nikoliv nevýznamný týdeník. Já bych v tomto ještě dodal, že žádná politická strana, které volební preference nedosahují ani jednoho procenta, nemá v posledních měsících ve sdělovacích prostředcích takovou publicitu, jako právě Dělnická strana Tomáše Vandase.

Vandas v narážkách na nesvobody naší současné demokracie pokračoval, že jsou tendence jeho stranu zakázat. Opět si naběhnul na tvrdou smeč  Milana Šíma, který argumentoval tím, že přece právě to, že k zákazu nakonec nedošlo, že soud k tomuto kroku nakonec nepřikročil s tím, že navrhovatel nepředložil v zásadě žádné důkazy na základě kterých by mohlo k zákazu dojít, je důkazem demokratického a nezávislého posuzování soudy. Tím byla argementační úroveň pana Vandase téměř zcela paralyzována a jeho řeči o nedemokratičnosti naší současné společnosti definitivně vyzněly vskutku směšně.

Předseda Dělnické strany již jen stačil štěbetnout, že jeho strana a její představitelé jsou novináři napadáni a odsuzováni jako nacisté, rasisté, fašisté a její činnosti je dávána nálepka extremismu. Ani s tím však v rozhovoru s Milanem Šímou neuspěl. Ten mu připomenul, že demokracie je právě o tom, že někdo si může svobodně něco říkat či dělat, ale stejně tak jiný může svobodně hlásat, co si o slovech a činech toho prvního myslí.

Zdá se, že demokracie v podání Tomáše Vandase je o něčem jiném, než by si soudný člověk myslel. Asi je o tom, že když mi něco říkáme, tak jiní nás musí chválit a respektovat. Ale to tu přeci již dávno bylo a s demokracií to nemělo absolutně nic společného.

Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články
1 hvězdička2 hvězdičky (5 hlasů, průměr: 1.60 z 2)
Ukládám ... Ukládám ...

One Response to “Tomáš Vandas a svoboda”

  1. Mapla Says:

    Je to kašpárek. Stejně mám dojem, že je jen neškodnou loutkou v rukou nácků, kteří stranu skutečně řídí.

    Problém je, že teď to vzhledem k zákazu jejich klipů v rozhlase opravdu tvrdit může.


created By ooyes.net