Nejsou černoši nakonec inteligentnější?

cern2Zajímavé otázky vznáší ve své práci prof. PhDr. Jaroslav Malina DrCs.. Ta nese název Člověk - “rasy” a rasové mýty. Profesor Malina je vedoucím Katedry antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.  Mimo jiné se zamýšlí nad argumenty “vědeckých rasistů” o nižší inteligenci “podřadných” ras”.

Inteleligence je do velké míry ovlivněna vlohami, uvažuje se o polygenním typu dědičnosti. Obecně se míní, že u inteligence odpovídá za její stav až z 80 procent dědičnost. Jiní soudí, že se jedná o pouhých procent padesát. Ve zbytku profiluje inteligenci výchova. Tohoto faktu se snaží využít někteří latentní i otevření  rasisté, když tvrdí, že pokud je inteligence děděna do takové míry, je jasné, že geny pro inteligenci  budou vystupovat v různých populacích v rozdílné míře, obdobně jako u jiných znaků děděných z více genů, a budou podléhat stejným výběrovým tlakům, tedy jinak řečeno, jedny populace budou inteligentnější a jiné naopak méně.

Jak profesor Malina uvádí, toto tvrzení není v kolizi se zásadami zdravého rozumu ani se nepříčí zásadám populační genetiky. Vidí však jeden zásadní protiargument a to sice, že u člověka se vyskytuje několik dědičně podmíněných znaků, které jako by během evoluce byly vůči vývoji imunní a zůstávají prostě evolučně neutrální.  Jsou to znaky typické pro člověka - dvounohá chůze, malý chrup uspořádaný v parabole, spojení palce s ukazováčkem a rovněž též inteligence.

Komunikace pomocí symbolů, záměrná výroba nástrojů, to jsou rysy, které vytvářejí lidský způsob života a ten se prosadil všude, kde člověk žil. Jen tak si můžeme vysvětlit, že lidé osídlili téměř všechny ekologické pásy, tropy počínaje a věčně ledovou zemí konče. Byla to právě jejich psychická obratnost, představivost, kreativita, pamět a uvědomění si své existence, která dovolila člověku přežít všude tam, kde se rozhodl žít. Dosud nebylo nijak doloženo, že lidská psychika je závislá na vývojových tlacích. Tedy tvrzení o “vyšších” a “nižších” rasách je třeba brát jako čirou spekulaci, která svou podstatou odpovídá senzačním zprávám bulvárních medií.

Profesor Malina se ve své práci odkazuje na rozsáhlý průzkum, který proběhl ve Spojených státech amerických v oblasti IQ. Ten naznačil, že hodnoty inteligence se u černošské populace pohybují o patnáct bodů níže než u bílých Američanů. Tento fakt samozřejmě téměř okamžitě uchopili jako svou bojovou zástavu rasisté, aby zdůraznili, že v psychice člověka existují rasové rozdíly. Mělo by se dodat, že tito “vědečtí rasisté” mají v centru svých zájmů výlučně inteligencí amerických černochů. Nezmiňují však již Američany asijského původu. Zřejmě proto, že právě oni převyšují bílé Američany v průměrných hodnotách IQ a též v průměrných hodnotách mozkové kapacity.

Rozdíl patnácti bodů v inteligenci mezi černými a bílými Američany lze vysvětlit geneticky, ale též i jinak. Testy na zjištění inteligence měří nejen vlastnosti vrozené, ale též získané. V důsledku toho je nepochybné, že IQ je závislé na společenských a kulturních podmínkách, ve kterých byl testovaný jedinec vychováván.

Je obecně známo, že černošské děti se vzdělávaly ve školách, které neměly tak dobré pedagogy, tak dobré vybavení jako školy, které majoritně využívali pro vzdělávání svých dětí rodiče bílých dětí.  Černé děti žily v odlišném prostředí než děti bílé. Méně jídla, nižší úroveň bydlení, vzdělání, jiné životní hodnoty. To vše je charakteristické pro život v ghetech pro černochy. Existuje i jazyková bariéra, kdy jazyk černých obyvatel Severní ameriky se radikálně odlišuje od běžné angličtiny.

Pokud vše shrneme, lze dojít k postoji, že černé děti jsou při pokusech s IQ testy znevyhodňovány. Nabízí se pak teze, kterou profesor Malina odvážně vnáší do diskuse. Jak je to s onou deklarovanou duševní méněcenností černých Američanů, když přesto, že výchozí podmínky jsou takové, jak již bylo popsáno a výsledek je pro ně horší o pouhých patnáct bodů?

Nejsou nakonec černí Američané od přírody inteligentnější, když musí překonat tolik nevýhod a liší se od favorizovaných bílých v inteligenci  jen o patnáct bodů?

Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články
1 hvězdička2 hvězdičky (zatím nehodnoceno)
Ukládám ... Ukládám ...

13 Responses to “Nejsou černoši nakonec inteligentnější?”

  1. originalni demokrat Says:

    Já myslim že to vyjde nastejno

  2. Sula Says:

    nevim cim to je, ale v exploreru se nezobrazuji vsechny diskusni prispevky

  3. cara al sol Says:

    Vaše interpretace je svérázná. Představte si soutěž ve vzpírání, kam by přišel nějaký závodník a řekl, že nikdy neposiloval a proto ho znevýhodňují rovné podmínky měření a tím pádem že požaduje, aby se mu hodnota zvednuté činky násobila nějakým koeficientem. Ty černošské děti nejsou znevýhodněny IQ testem, ten je pro všechny stejný, ale tím vlivem prostředí, pokud vůbec. Jestliže se těm černým dětem nepovede rozdíl v průběhu vzdělávání dohnat, nemá stejně cenu řešit, jestli za to mohou jejich nižší vlohy, nebo vliv prostředí. Prostě zůstanou “hloupé”.

    Ten test by ale přece šel udělat lépe. Určitě existuje dostatečný vzorek dětí (různých barev) adoptovaných v útlém věku do srovnatelných rodin. Tam by se to dalo zjistit poměrně spolehlivě.

    Nicméně jak si vysvětlujete, když už jste zmínil vyšší IQ Asiatů, že vietnamské děti, jejichž rodiče mají u nás jazykový handicap neporovnatelně vyšší než američtí černoši (kteří koneckonců mají všichni televize, takže děti mohou nasávat a jistě i nasávají ty rozdíly mezi “massa English” a klasickou americkou angličtinou), jejich životní úroveň není kdovíjak vysoká oproti černým Američanům, jejich rodiče podle mého názoru nejsou kdovíjací intelektuálové a vzdělanci a přesto se pořád tvrdí, že spousta vietnamských dětí patří mezi premianty?

  4. cara al sol Says:

    Ve Firefoxu taky vidím zatím jenom tři příspěvky, má jich být více?

  5. Sula Says:

    Ono ani tak nejde o mou interpretaci. Jedna se “vycuc” z prace profesora Maliny a ja to zverejnil proto, aby se o tom diskutovalo, coz cinite a tedy je to v poradku. Ale je treba uznat, ze skutecne rozdil mezi IQ bile a cerneho Americana neni v globale nikterak zavratny. Pravdou je a i u nas, a nedavno mi to dokonce potvrdil jeden romsky kamarada ucitel, ze chce-li byt vniman normalne a bez predskudku, tak musi byt dvakrat lepsi nez ostatni. A to nemysli v praci, ale treba vuci sousedum, a samozrejme vuci sousedum, kterym s oblibou rikame IQ tykve, kteri si proste obcas potrebuji ochladit zahu oznacenim na vinika jejich vlastniho neuspechu. Tak to proste asi je. Pokud jde o vietnamske deti, ano i ja vim, ze rada z nich jsou premianti. Vidim rozdil v motivaci. Jsou proste motivovany, ze mohou byt uspesne a nemuseji stat zbytek zivota u stanku jako jejich rodice. Otazka motivace nmapriklad u romskych deti je neco jineho. Jednak vyrusta generace, ktera vlastne nezazila, ze by jejich rodice chodili do prace, coz je tragicke. Pak je tu problem, ze pokud nekdo jiz motivovany je a je uspesny, objevuji se teze, ze jeho uspech je stejne dilem pozitivnni diskriminace, takze vlastne bezcenny, tak kde maji tu motivaci brat? Kdo urci co je uspech zaslouzeny, ci pozitivne diskriminovany? A ten pozitivne diskriminovany je je mene vyznamny? Nevim, nevim. Otazukou totiz je, co vlastne pozitivni diskriminace je. V obecnem ohledu bych ji chapal tak, ze pokud se o misto ve skole uchazi nekdo znevyhodneny a nekdo z majority a oba maji stene predpoklady, je prijat znevyhodneny. Pokud by to bylo tak, ze je púrijat znevyhodneny bez ohledu na kvalitu konkurence, je to nepochybne spatne. Otazka je, jestli i ta prvni varianta neni spatne, nebo naopak, jestli je cestou….. Ale na to je tu skutecne malo prostoru a my dva to urcite nevyresime.

  6. Sula Says:

    ve firefoxu je to v poradku, ale v exploreru nektere prispevky chybi, ovsem nikoliv u tophoto clanku. Nevim cim to je….

  7. EW Says:

    “Určitě existuje dostatečný vzorek dětí (různých barev) adoptovaných v útlém věku do srovnatelných rodin. Tam by se to dalo zjistit poměrně spolehlivě.”
    Ale samozrejme ze existuje. Prave tyto adopcni studie ukazuji, ze rozdil se nejprve jakoby zmensuje u adoptovanych deti(rychlejsi narust), ale v dospelosti je zase tech prumernych 15 IQ bodu. A to jsou na tom jeste americti cernosi lip, protoze v Africe se ty hodnoty pohybuji mezi 70-80. A taky to tam podle toho vypada…

  8. EW Says:

    A jeste - proboha jakych “pouhych” 15 bodu? Vzdyt je to cela jedna standardni odchylka! Clovek s IQ 85 vetsinou taktak proleze zakladnim vzdelanim a podle gaussovskeho rozlozeni IQ v populaci je v takove skupine lidi mnohem mensi sance, ze tam bude dost osob ktere by mohly regulerne vykonavat kvalifikovane a ridici prace. Coz je nepochybne pricina tech africkych problemu.

  9. EW Says:

    “Rekl bych, ze adopci ditete rodicu s IQ kolem 85 z neho “ajnstajna”:-)) neudelate, to je preci logicke.”
    No to je logicke, protoze geny jsou geny. A podnetne prostredi s nima nic dalsiho neudela, vazne ne.
    A co se vasi odpovedi na muj druhy prispevek tyce - vedle jak ta jedle. Samozrejme, ze spolecnost potrebuje nejen genie, ale ja mluvim o poctu lidi schopnych zabezpecit chod te spolecnosti. A to nejsou zadni Nobelisti, ale lidi s IQ cca nad 105, rekneme od stupne “stredoskolak s maturitou” a vyse. To jsou ti lide, bez nichz spolecnost neslape - tam totiz patri i kvalifikovani remeslnici, mistri ve fabrice, administrativni sily, zdravotnici… A kdyz se podivame na to, kolik jich je dle Gaussova rozlozeni treba u nas (s prumerem 97, rozptyl 15) - 29.6%. U populace s prumerem 85 je to ovsem tristnich 9%! A takova Afrika, kde 78 je spis lepsi hodnota, tak tam jsme na 3.5 % a jeste kdo z nich muze tak emigruje.
    Chapete uz konecne co je to za obrovsky problem?

  10. Frantisek Tydlitat Says:

    tady mas odpoved http://en.wikipedia.org/wiki/IQ_and_Global_Inequality

  11. Sula Says:

    i zde se za sebe stydite? :-))


created By ooyes.net