Gulag s “lidskou” tváří?

gulaggPřed časem jsem zveřejnil článek, kde jsem se pokoušel srovnávat systém bolševických galagů a nacistických koncentráků. Rozpoutal jsem tím poměrně obsáhlou diskusi, které si velice cením.

Dostupné texty mi dávají za pravdu, pokud jsem tvrdil, že systém ruských gulagů prošel obdobím relativní humánnosti, ale také relativní krutosti a že něco takového v nacistických koncentračních táborech neexistovalo, ty byly jen kruté a ještě krutější.

Tento postoj ozřejmuje Anne Applebaum ve své práci Gulag historie. Ve své práci mimo jiné popisuje období, kdy gulagu Kolyma velel jistý Eduard Berzin na počátku třicátých let minulého století.

Ten se inspiroval Gorkého “převýchovnými” myšlenkami a dopřával vězňům životní podmínky v mnoha dalších obdobých zařízeních a v nacistických podmínkách nepředstavitelné. Zajišťoval vězňům filmová představení a diskusní kluby, knihovny a jídelny ve stylu restaurací. Vysazoval zahrady s fontánami a vybudoval malou zoologickou zahradu. Vyplácel vězňům pravidelný plat. Používal strategii, kdy za dobrou práci bylo možné předčasné propuštění, stejně jako činili i velitelé gulagu Bělomořský kanál.

Z těchto výhod se ovšem netěšil každý. Vězni, kteří byli pokládáni za špatné pracovníky měli smůlu, mohli být posláni do některého z mnohých malých lesních lagpunktů v tajze. Tam byly podmínky bídné, úmrtnost vysoká a vězni zde byli mučeni a dokonce i vražděni.

Přesto se Berzin snažil od počátku o zlepšení podmínek a věřil tomu, že jestliže vězni mají nakopat hodně zlata, potřebují být v teple a dobře se najíst. I americký pamětník Thomas Sgovio vzpomíná na Kolymu v době Berzina vřele: ” když mráz klesl pod minus šedesát stupňů neposílal vězně do práce. Internovaní měli tři volné dny měsíčně. Strava byla dostatečná a výživná. Vězni měli k dispozici teplé oblečení - kožešinové čepice, plsťové válenky.

Jiný kolymský pamětník, Varlam Šalamov, jehož Kolymské povídky patří k nejtrpčím prózám celého “táborového” žánru se rovněž vyjadřuje o Berzinově době jako o době výborného jídla, čtyř až šestihodinové pracovní doby v zimě a desetihodinové v létě.  Šalamov zmiňuje i závratné platy pro odsouzené, které jim umožňovaly, aby se po vypršení trestu mohli vrátit na pevninu jako zámožní lidé.

V době Berzina v podstatě neexistovaly přílišné rozdíly mezi dobrovolnými zaměstnanci a vězni. Obě skupiny se spíše propojovaly. Vězňům bylo někdy dovoleno se odstěhovat ze svých baráků a žít ve stejných domech jako zaměstnanci. Mohli být povýšeni a stát se dozorci nebo geology a inženýry.

Tolik tedy literatura a svědectví pamětníků. Obávám se, že ekvivalent takového zacházení s vězni v žádném nacistickém koncentračním táboře nelze najít.

Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články
1 hvězdička2 hvězdičky (1 hlasů, průměr: 2.00 z 2)
Ukládám ... Ukládám ...

4 Responses to “Gulag s “lidskou” tváří?”

  1. originalni demokrat Says:

    V koncentráku jistě ne a jistě ne pro Židy, jinak možná nějaký pracovní tábor. Stejně si myslím že tady nejde o KT a gulagy. Jde tady o počet zavražděných lidí, což je důležitější. Jinak by lidé typu B.olšéra mohli účelově využít v propagaci těch “hodných” komunistů… Co je horší. Nechat vyhladovět 7 mega Ukrajinců, nebo zplynovat miliony Židů? Těžko posoudit co je horší. Asi bych si vybral radši plyn, než pomalu hladovět… Vrazi jako vrazi. Zrůdné ideologie jsou obě tak co. Jen o těch komunistických není tak moderní mluvit. Prostě to není “IN”

  2. Sula Says:

    ano, mate pravdu.

  3. Vikina Says:

    Jsem z toho přece jen v mírných rozpacích. Při stavbě Bělomoru zahynulo prý 100 tisíc lidí. Pracovat v mínus 58 stupňů musela být také lahůdka (a to se už vůbec raději nezmiňuji o znásilňování žen, což byla věc v německých lágrech vyloučená -toho se dočkaly až po osvobození RA; přijde mi jen divné, že se na těch vyhladovějých troskách vůbec mohl někdo vyřádit). Také německé KT se lišily, Mauthausen byl horší Dachau, vše předčily tábory v Polsku. Ale i samotná Osvětim se lišila, byli zde více pracovní otroci, zatimco Birkenau či Treblinka jasně likvidační. Také v Rusku byly tábory pro vědce, na druhé straně Solovky a Kolyma.
    Ale především, jde o kulturu předmětných národů: i ti výlupci z SS vyšli z celkem civilizovaného prostředí, zatímco Rusové, promíchaní s Mongoly a Tatary, vyšlí z barbarství, naprosté neúcty k lidskému životu, kdo myslíte, že ve srovnání vyjde lépe? Ruskou povahu popsal Bunin už v r. 1919, a věru, předpověděl to dokonale, už tehdy věděl, kam to povede, dokonce bez ohledu na to, kdo nakonec zvítězí.
    Nakonec, stačí srovnat, jak se na českém území choval Wehrmacht a jak osvoboditelé.

  4. Sula Says:

    No to je prave ono. Civilizovani nemci a divoci rusove. A co je tedy horsi…. Nevim. POkud byste se zajimal o problematiku tzv. “rasove hygieny”, kterou jako vedu ukotvili v nemecku, a to dokonce jeste pred nastupem Hitlera lekari, delalo by se vam tez soufl ….. Jinak jsem rad, ze sem chodite:-)))


created By ooyes.net